Parafinická paliva tvoří téměř výhradně alkany, proto jsou bez aromatických uhlovodíků a síry. Kromě lineárních a rozvětvených alkanů částečně obsahují také cykloalkany. Na základě chemického složení se vlastnosti parafinických paliv liší od vlastností běžných motorových naft, přičemž jsou specifikovány pro Evropu v normě EN15940. Hlavními rozdíly mezi parafinickými motorovými naftami a běžnými motorovými naftami jsou vyšší cetanové číslo, nižší objemový energetický obsah a nižší hustota.
Analogicky k motorové naftě podle EN 590 smí být také do parafinického paliva přidáván metylester mastných kyselin (FAME podle EN 14214) s podílem až 7 objemových %.
Kvůli zajištění rozlišitelnosti pro zákazníky na obchodním trhu se při prodeji čistého parafinického paliva (100 %) důsledně doporučuje provést průkazné označení. Jako čisté palivo se zpravidla používá pouze u vozidel vozového parku. Jako složka se naproti tomu na obchodním trhu už dnes používá parafinické palivo.
Obě parafinická paliva se obvykle rozlišují podle způsobu výroby:
Parafinická nafta, vyrobená pomocí hydrogenizace
Hlavním výrobním krokem při výrobě tohoto paliva je hydrogenizace, tzn. chemická přeměna látek pomocí vodíku. Tento výrobní proces lze realizovat v samostatném zařízení a navíc také v rámci stávajícího rafinérského procesu (Co-Processing). Často se používá také zkratka HVO, vyplývající z anglického názvu pro hydrogenizovaný rostlinný olej (Hydrotreated Vegetable Oil), jako synonymum pro parafinická paliva, vyrobená pomocí hydrogenizace. V současnosti se ale při výrobě používají kromě rostlinného oleje také živočišné tuky a ostatní látky, takže je jako všeobecný pojem pro tento druh paliva výstižnější označení HDRD (Hydrogenation Derived Renewable Diesel).
Paliva, vyrobená pomocí Fischerovy Tropschovy syntézy – (XtL)
Při výrobě se z látky nejprve vytváří směs z oxidu uhelnatého a vodíku, tzv. syntézní plyn. V následujícím kroku, ve stejnojmenném procesu Fischerovy Tropschovy syntézy, dojde k vytvoření parafinického paliva ze syntézního plynu pomocí řetězcové struktury. Běžně používaná označení se vztahují na látku, použitou k vytvoření syntézního plynu: Uhlík - Coal to Liquid (CtL), plyn - Gas to Liquid (GtL), biomasa - Biomass to Liquid (BtL).
Použití parafinických paliv v motorech osobních vozidel Mercedes-Benz
Motory osobních vozidel Mercedes-Benz nejsou schváleny pro použití čistě parafinického paliva (100 %). V současnosti už se ale ze strany firem, zabývajících se minerálními oleji, používají parafinická paliva jako složka v běžné motorové naftě. Pokud motorová nafta v Evropě splňuje normu EN 590, lze ji v libovolné míře neomezeně používat v motorech osobních vozidel Mercedes-Benz s přísadami paliv podle EN 15940. Biogenní parafinická paliva (např. HVO a BtL) mají na rozdíl od metylesteru mastných kyselin (FAME) vynikající oxidační stabilitu, proto jsou dobrou alternativou jako složka.
Použití parafinických paliv v motorech užitkových vozidel Mercedes-Benz
Motory užitkových vozidel Mercedes-Benz s emisním stupněm podle emisní normy Euro VI konstrukční řady OM934, OM936, OM470, OM471 a OM473 nejnovější generace jsou schválené pro parafinická paliva podle normy EN 15940.
Pro použití Off Highway normy Stage V jsou konstrukční řady OM934, OM936, OM470 a OM471 pro parafinická schválené podle normy EN 15940.