Kapalná paliva pro zážehové motory jsou směsi z lineárních a cyklických uhlovodíků s kyslíkovými vazbami (étery, alkoholy). Prodávají se v jednotlivých zemích v jedné nebo několika kvalitách.
Požadavky, vlastnosti, parametry
Kvůli umožnění bezproblémového provozu zážehového motoru za pokud možno všech klimatických a provozních podmínek jsou na palivo kladeny zvláštní požadavky.
Pro splnění těchto požadavků je nutné dodržet velký počet parametrů, které poskytují informace o kvalitě paliva pro zážehové motory.
Minimální požadavky a mezní hodnoty hlavních parametrů jsou zdokumentovány v normách. Tyto normy jsou občas upravovány podle měnících se rámcových podmínek. V EU platí pro paliva pro zážehové motory norma EN 228
Aditivace paliv pro zážehové motory je nezbytná pro dobrou kvalitu. Musí ji provádět výrobce paliva, protože nese celkovou odpovědnost za svůj výrobek (viz část „Aditiva“).
Odolnost proti klepání
Důležitým parametrem kvality paliv pro zážehové motory je odolnost proti klepání. Je určující pro normální průběh spalování v motoru, čímž je rozhodující pro účinnost a specifický výkon.
Měřítkem pro odolnost proti klepání je oktanové číslo, které se určuje porovnáním s izooktanovými- heptanovými sloučeninami v motoru CFR. Existují dvě metody určování:
a) Oktanové číslo výzkumnou metodou (ROZ) ISO 5164
b) Oktanové číslo motorovou metodou (MOZ) ISO 5163
Liší se v různých zkušebních podmínkách.
Požadované oktanové číslo vozidla lze zjistit z návodu k obsluze
Průběh destilace a tlak výparů (těkavost)
Křivka varu typických paliv pro zážehové motory začíná na cca 25 °C a končí na cca 220 °C. Tvar křivky varu ovlivňuje
vytváření výparových bublin v palivových vedeních
spouštění motoru
výparové ztráty z palivové nádrže
pojízdnost
emisi paliva v motorovém oleji
Kvůli umožnění spolehlivého spouštění za studena také v zimě při nízkých teplotách je nutný výparový tlak > 60 kPa. Kvůli zamezení vytvářením výparových bublin v létě při horkých venkovních teplotách je nutný výparový tlak < 60 kPa. Úprava výparového tlaku podle ročního období je určena výrobcem paliva, jedná se o součást palivových norem
Výparový tlak DVPE je např. určen normou EN 13016-1
Hustota
Přípustný rozsah hustoty paliva je v Evropě určen normou EN 228 a pohybuje se mezi 720 a 775 kg/m3. Hustota je určena normou EN ISO 12185 a EN ISO 3675.
Výhřevnost
Výhřevnost je parametrem energetického obsahu paliva. Rozlišují se dva parametry, specifická výhřevnost Hu (spodní hodnota výhřevnosti) a specifická výhřevnost Ho (horní hodnota výhřevnosti). Pro spalovací motory je určující specifická výhřevnost Hu, jednotkou je Mj/kg. Výhřevnost paliva není normována.
Výhřevnost paliv pro zážehové motory závisí na jejich složení. Paliva pro zážehové motory obsahují množství kyslíkových složek, tzv. oxygenátů, jako např. etanol, butanol nebo éter (ETBE, MTBE). Tyto složky mají v porovnání s čistými uhlovodíky nižší výhřevnost. To má v závislosti na jejich podílu vliv na vyšší objemovou spotřebu paliva. Od zavedení paliva Super 95 E10 s až 10 % etanolu je nutné v porovnání s palivem Super 95, obsahujícím většinou 5 % etanolu, počítat s vyšší spotřebou o 1 až 2 %
Čistota
Pevné cizorodé látky a voda mohou vést k poruchám v přívodu paliva. Kromě toho může voda způsobit korozi; protikorozní výrobky mohou naopak omezovat přívod paliva.
Obsah síry
Obsah síry v palivu pro zážehové motory by měl být co nejnižší, ve vozidlech Mercedes-Benz doporučujeme použití paliva pro zážehové motory bez obsahu síry s < 10 ppm síry
Stabilita
Paliva nesmí na kratší nebo delší cestě od výrobce ke spotřebiteli ztratit nic na kvalitě, tzn., že nesmí navzájem reagovat jednotlivé uhlovodíky paliva s kyslíkem ze vzduchu. Tato chemická nestabilita vyplývá z přítomnosti nenasycených uhlovodíků v palivu (např. dienových uhlovodíků) a vede k takzvanému vytváření „pogumování“. Projevuje se usazeninami na sacích ventilech a ve spalovacím prostoru.
Jako kritéria hodnocení byla zahrnuta oxidační stabilita podle ISO 7536 a odpar.
Skutečné posouzení kvality lze ale provést pouze pomocí testu motoru.
Koroze
Paliva jsou z výroby prakticky bez obsahu vody, mohou ale při přeměně uvolnit malé množství vody. Rozpustnost závisí na struktuře uhlovodíkových sloučenin, obsahu alkoholu a také na teplotě. Při ochlazení dojde k odloučení části uvolněné vody. Dojde k oddělení vody a paliva. Rozpuštěná voda nezpůsobuje korozi. Uvolněná voda může vést k projevům koroze.
Aditiva do paliv
Kvůli splnění uvedených požadavků se do paliva přidávají aditiva. Doporučuje se používat značková paliva aditivovaná výrobci paliv.
V některých zemích mohou být paliva nedostatečně aditivovaná.
Kvůli tomu může docházet k usazeninám v palivovém vstřikovacím systému a ve spalovacím prostoru motorů. V takovém případě by mělo dojít po konzultaci se servisním střediskem Mercedes-Benz k přimíchání doporučeného čisticího aditiva společností Mercedes-Benz do paliva. Bezpodmínečně sledovat pokyny a směšovací poměry, uvedené na obalu.
Kyslíkové složky
Do paliv pro zážehové motory jsou z různých důvodů přidávány kyslíkové složky. Většinou se přitom jedná o alkoholy a étery, protože kyslíkové složky mění vlastnosti paliva, přičemž jsou jejich podíly předepsány v normách paliv jednotlivých zemí
Použitelnost E10 paliva pro vozidla Mercedes-Benz, Maybach, AMG a osobní vozidla smart:
Převážná většina všech osobních vozidel Mercedes-Benz a také vozidel Maybach, AMG a smart se zážehovými motory může jezdit na palivo E10.
Výjimkou jsou modely Mercedes-Benz první generace přímého vstřikování (C 200 CGI/typ 203 a CLK 200 CGI/typ 209) z let 2001 - 2005. Výjimkou jsou také modely bez řízeného třícestného katalyzátoru z výroby nebo vybavená karburátorem. Ty jsou zpravidla starší než 25 let. V případě pochybností lze zjistit v celé Evropě informace o E10 snášenlivosti také na servisní lince 00800 17777777 nebo na domovské stránce Mercedes-Benz
http://www.mercedes-benz.de
(Volba: Svět Mercedes/Inovace/Biogenní paliva). Na domovské stránce se také nachází interaktivní nástroj pro přímou E10 kontrolu snášenlivosti vozidla prostřednictvím zadání identifikačního čísla vozidla.